Arsis, Behemoth, DevilDriver, Scar Symetry
Po vydání alba Evangelion všichni čekali, kdy se polští diktátoři vydají na další tour. Satan zvolil 8/11 jako datum, kdy má být smetena Česká republika do zapomnění. V tento den navštívili Behemoth v doprovodu dalších kapel matičku Prahu a rozhodli se otřást Abatonem.
Do Abatonu se nevyplácí chodit pozdě. Jak se nám podařilo zjistit, tak se nevyplácí ani chodit včas. Oficiálně oznámený začátek na 19:00 se nekonal a v 18:40 už američtí technici z Arsis hrají svůj set. Ač jsme na místě s předstihem, tak vidím poslední 3 skladby skupiny Arsis. Což mi velmi hnulo žlučí, jelikož jsem je chtěl vidět. Z posledních skladeb si odnáším pocit, že zvukař velmi okořenil hlasitost a zbytek kapel pozoruji z balkonu za mnohem lepších podmínek.
Druhým nádavkem před vypuknuvším infernem jsou švédští Scar Symetry. Z osobního hlediska mi jejich tvorba mnoho neříká. Celkem mně vadí čistá linie vokálu Larse Palmqvista a nevyužití variability ve zpěvu. Stejně je tomu u Robertha Karlssona, který obstarává přigrowlený projev. I u něj bych uvítal mnohem výraznější experimentování s hlasovými variacemi. Předpoklady má mnohem větší než Lars. Nemile mi celkový dojem ještě znepříjemní zvuk, kdy od obou zpěváků ke mně nedoléhají projevy, tak jak by měly. Ještě když se k tomu přidá neustálé dolaďování kytary během druhé půlky setu, tak jsem vcelku rád, že jejich vystoupení není moc dlouhé a je rychle konec.
Po prvních dvou zklamání (jedno způsobené pohnutím v organizaci a druhé kapelou) se připravují Američani DevilDriver. Jejich hudba mě od alba The Fury of Our Maker's Hand zaujala a rád si je doma poslechnu. Namíchané prvky HC, metalcoru a říznutí death metalem je příjemné hudební spojení, ze kterého hodně těží i Lamb of God. Očekávání přinese slíbené ovoce a jejich set je velice energický, rychlý a zuřivý. Ač je vystoupeni „profuckované“ od začátku do konce, mothefuckers, tak je interakce s lidmi více než příjemná. Hudebně rychlé, doplněné o HC svěžest a živého frontmana. Hudba drží a nepustí! Má silný náboj a je to velmi chytlavé. Jak poslední dobou bývá zvykem, tak se několikrát dočkáme „Wall of Death“ (kdyby kluci ze Sick Of It All do budoucna věděli, co svým Scratch the Surface dovedou způsobit), kdy si na své přijdou všichni, komu nevadí polámaná žebra a koleno v obličeji. Ač nezbytné divadlo ve stylu – I wanna see every hand in the air, motherfuckers – působí už trochu omšelým dojmem, tak zde jsem spokojen více než dost. Živé, příjemné, pulsující, pohupující a celkově super vystoupení.
Hlavní hvězdou večera jsou bezesporu polští pekelníci Behemoth. Chaldejská řada symbolizovaná sedmicípou hvězdou v popředí je už neoddělitelnou součástí všech jejich koncertů. Stvůrné seskupení polských hudebníků hodně těží z image. Je to vidět na všech jejich koncertech i na promotion pro alba. Divadlo je to pěkné a osloví masy lidí. Připojí-li se k tomu ještě technická vyspělost, tak je kapela právem považována za jedno z toho nejlepšího, co novodobá polská scéna nabízí (ať si říká kdo chce, co chce, tak Vader se o takovéto popularitě může jenom zdát). Během začátku první skladby je zvuk nečitelný. Naštěstí je vše Nergalem nasměrováno tak, aby to znělo hutně a bez hluchých míst. Představení pro lidi ze začátku nemá chybu. Gestikulace při skladbě Shemhamforash je velice výpravně silná. Postupem času to už upadá do jednoho slitého celku, který je sice bravurně zpracovaný, ale únavný co do počtu použitých gest a místy opakujících se motivů. Hodně rušivým momentem je zakončení každé skladby, kdy se jde kapela v poklidu občerstvit, vrátí se na stage a začne hrát skladbu jinou. Díky tomu pro mě vystoupení nepůsobí uceleným dojmem. Někdy za polovinou odehraných skladeb je nám předvedeno sólo na bicí, které je silné a je vidět, že bubeník opravdu umí. Dramaturgicky bych to spíše přeřadil na začátek celého setu, jako nosný motiv by to bylo mnohem lepší a vyznělo by to lépe. Ke konečné škodě bylo, že vystoupení bylo velice krátké. Po necelé hodině je konec a víc věcí se už nedočkáme. Ač přes malé chybičky je to technicky geniální a vyspělé. Dávám takto hodnocení 666 z 667 možných bodů a čekám na další jejich koncert, který by měl být v létě.
jj, vzdyt jsem rikal, ze starsi fanousci nenechaji na Vader dopustit :-D
Tak v tom bude nas rozdil. Ja zase nenachazim takove uspokojeni v tvorbe Vader a naopak v tvorbe Behemoth ho najdu:)
Ctím Tvůj názor, jen se obávám, že máš v jednom pytli "medvěda a zajíce". Koncertní podoba nabízí jistou přidanou hodnotu, to je jasné. Jen slepý by si nevšiml dlouholeté a maximální Nergalovi píle. Nic méně, já osobně se ještě stále při poslechu alb BEHEMOTH místy nudím. Pro alba VADER toto neplatí! Hudba je u mě na místě prvním!
Nu, jsem rad, ze to ma alespon nejaky prinos, ale tech skoro 12 milionu poslechu od vydani Demigod je vcelku smerodatnych kam jejich promotion smeruje (Vader schytavaji zhruba polovinu) - smeruje na lidi, k tomu stejny postup na myspace - Jezdili 200 koncertu rocne, aby se popularne zvedli, navic je na nich videt(ci spise slyset) veliky technicky pristup k hudbe.
Az budou se budou Vader snazit o takovouhle promotion, tak se asi zmeni misky vah a pri zazneni slova Polsko, se prvni vybavi Vybavi Vader a az po nich Behemoth, ted je to naopak ;) ( nic proti Vader, jejich tvorba je povedena, ale relativni popularita se da pocitat na cisla )
spousta starych fandu neda na Vader dopustit, ale ted uz je to propagacne kapku nekde jinde.
Jde to videt i na Hate, zadna poradna promotion, ne tolik velky ohlas ;)
kdyz uz blackmetalove divadylko, tak je potreba se nad nim zamyslet i z jineho hlediska, nez pohledu do zrcadla a warpaintu - proto taky ta 2. pitoma veta na zacatku - stejny divadylko, ale kdyz to lidi zerou, tak proc ne....
"...ať si říká kdo chce, co chce, tak Vader se o takovéto popularitě může jenom zdát" Tak touhle větou si mě dneska pobavil;-) Inu, co člověk - to názor....